Létající auta vystrkují růžky, stále jsou však spíš sci-fi

Létající automobily jsou záležitostí, kterou si snílkové a autoři sci-fi vymysleli už dávno, ale do praxe se zatím příliš nedostaly. V poslední době se ale objevilo několik zajímavých příspěvků do této kategorie, takže to vypadá, že se létajícím autům začíná blýskat na lepší časy.

Ta myšlenka zní opravdu krásně. Namísto čekání v zácpách by ta ideální auta budoucnosti mohla létat vzduchem a tím se jakýmkoli problémům vyhnout. Ve sci-fi literatuře a filmech to už funguje, slavné jsou třeba létající „spinnery“ z filmu Blade Runner a snad každý fanoušek takových snímků si vzpomene na létajícího taxikáře Korbena Dallase a jeho krásnou pasažérku Leeloo z Pátého elementu.

Jenže praxe rozhodně není pro létající automobily tak příznivá, jako filmové plátno. A tak jsou dodnes pokusy s létajícími automobily spíše sporadické. Problémem je už samotná konstrukce takového vozu, který musí zároveň fungovat na silnici i ve vzduchu a musí splnit dvě velmi přísné sady předpisů. Jednoduché to není ani s oním „oblétáváním“ kolon. Řidič se dnes jednoduše nemůže jen tak z ničeho nic rozhodnout, že najednou vzlétne. Jednak to mnohdy nedovoluje konstrukce vozu, hlavně jsou ovšem proti předpisy.

Flying car (aircraft) – Wikipedia

The Xplorair PX200 is a French project of single-seater VTOL aircraft without rotating airfoil, relying on the Coandă effect and using an array of small jet engines called thermoreactors embedded within tiltwings‘ body.

Na silnici se vůz řídí samozřejmě pravidly silničního provozu, ale jakmile chce vzlétnout, musí respektovat letecká pravidla – a řízení letového provozu je dnes nejen komplikovanou, ale také velmi přísnou oblastí. Když k tomu připočteme astronomické ceny, je jasné, že létající auta hned tak hitem nebudou. Někteří je považují v podstatě za výstřelky a úplné nesmysly, nicméně zcela zatracovat tuto myšlenku asi nemůžeme. I v automobilismu přichází doba autonomních, tedy samořiditelných aut, a taková éra by nakonec mohla pomoci i létajícím autům.

Zatímco dnes je naprosto nerealistické se domnívat, že by se řidiči, kteří mnohdy neumí ani pravidla silničního provozu, naučili i pravidla provozu leteckého (a naučili samotné pilotáži), autonomní stroje by mohly tento problém v budoucnu vyřešit. Největší nebezpečí létajících aut totiž tkví, stejně jako na silnici, v lidském faktoru za volantem. Létající auta budoucnosti řízená inteligentními algoritmy ale určitě mohou být schůdnou cestou. Pak už jsou jen otázkou vývojové a výrobní náklady a náklady provozní, což by stejně nejspíš znamenalo, že budou létající auta záležitostí pro movitější klientelu. Nicméně už by nemusela být takovou vzácností.

I v dnešní době tak existují firmy, které se touto oblastí zcela vážně zabývají. Ať už jim jde o to etablovat se v této kategorii už nyní a získat tak určitý náskok, nebo jen ukázat budoucí možnosti, jistou šanci mají.

Ke snílkům v této oblasti patří například i spoluzakladatel Googlu Larry Page, ale jeho Kitty Hawk zatím moc jako automobil nevypadá, je to spíše takový zvětšený dron. Myšlenkou létajících aut se zabývá například i společnost Uber.

Na videích u tohoto článku si pak můžete prohlédnout několik zajímavých projektů z nedávné doby: tím prvním je stroj slovenské firmy Aeromobil, který si již mohou zákazníci objednávat. Tahle víceméně klasická kombinace auta s letadlem kategorie Ultralight by měla zákazníky vyjít na 1,2 – 1,6 milionu dolarů. Auto si odbylo premiéru na výstavě Top Marques v Monaku a na silnici má maximální rychlost 160 km/h, ve vzduchu pak je o hodně rychlejší.

Aeromobil má také konkurenci v Česku. Přerovská společnost Nirvana Systems vyvinula takzvaný vírník – tedy jakousi kombinaci letadla a vrtulníku. A tento stroj už má i homologaci pro jízdu po silnici, dokonce na ní byl i viděn. Firma chce letos zahájit výrobu a ráda by připravila asi čtyřicetikusouvou sérii svého vozu. Maximální rychlost je o poznání skromnější, než u Aeromobilu, ve vzduchu 180 km/h, na zemi pak čtyřicet. Podstatně nižší než u slovenského soupeře bude ale i cena: od 2,5 do zhruba čtyř milionů korun.

Podobný koncept razí i nizozemská společnost Pal-V.

Třetím příspěvkem do této kategorie v poslední době se stal koncept karosářského studia Italdesign (patří koncernu VW) a společnosti Airbus prezentovaný na autosalonu v Ženevě. Pop.Up je zatím pouhá studie, ale ukazuje, že o tuto kategorii se zajímají i velké firmy. Konstrukce je opět jiná, Pop.Up spoléhá na malou pojízdnou kabinu, která připomíná třeba malá vozidla Smart a k ní se připevňuje letecká část v podobě velkého čtyřrotorového dronu. Koncept je poháněn elektřinou.

To ale není vše. Německá společnost Lilium například v dubnu předvedla malý elektrický proudový stroj. Ten by měl být schopen i vertikálního vzletu a přistání a nabídnout pět míst pro cestující. Projekt firmy z Mnichova podporuje i spoluzakladatel Skypu Niklas Zennström.

A třeba společnost Terrafugia se už nějakou dobu chlubí svým modelem Transition, který by měl mít maximální rychlost asi 160 km/h a podobně jako Aeromobil je to takové letadlo se skládacími křídly. Vizí vzdálenější budoucnosti je ale mnohem elegantnější typ TF-X poháněný dvojicí výklopných elektrických vrtulí a s maximální rychlostí asi 320 km/h.

Kde se dozvíte víc