Pokud po přečtení titulku namítnete, že postele už jsou v letadlech nyní a to ve vyšších třídách, tak budete mít pravdu, ale o to teď nejde. Postele se totiž budou stěhovat do podpalubí.
Řeč je samozřejmě o dálkových linkách, lokální cestování letadlem je dnes v podstatě výhradně o nízké ceně a o pohodlí jde až v poslední řadě. Navíc na hodinovém letu by asi nikdo do postele ani nechtěl zalézat. To u dálkových linek je to jiná písnička.
Na desetihodinových a delších letech by postel ocenil asi každý cestující. Jenže dočkají se jí zatím jen ti, kteří obětují desítky nebo i stovky tisíc za cestu v první či byznys třídě. V té první to obvykle bývá opravdu dobrá postel, která se samozřejmě složí ze sedačky. Ale i v byznysu má dnes většina aerolinek takzvané lie-flat sedačky, které se dají složit do vodorovné polohy. Ale na velké otáčení v posteli to není.
Cestující v ekonomické třídě mají smůlu, ti se na dlouhé lince vyspí ve vodorovné poloze jedině, když je let prázdný a zbude na ně celá střední řada sedadel. Ale moc pohodlné to stejně není a v poslední době je prázdných letů čím dál tím méně.
Airbus má řešení, které představil společně se společností Zodiac, která vyrábí třeba kuchyňky do letadla. Nejde ale o řešení pro hlavní palubu letadla, ale o podpalubí. To má v podstatě každé dopravní letadlo vyjma těch nejmenších. Jenže v jednouličkových letadlech je podpalubí malé, o ně stejně nejde. Velká dálková letadla už mají podpalubí velká, je to v podstatě další paluba, která se využívá pro velké kontejnery pro kargo náklad. Pro zajímavost, takový Airbus A380 má v tomto směru paluby dokonce tři.
V podpalubí některých typů letadel už teď bývají odpočívárny pro posádku nebo tam mohou být třeba toalety pro pasažéry, jako u některých konfigurací Airbusu A340-600. Tudíž tam vedou schody a nebo je možné tam schody snadno domontovat.
No a myšlenka Airbusu a Zodiaku je právě v možnosti nahrazení části nákladu místem pro postele. Aby to bylo snadné, jsou postele umístěné v buňkách, které mají podobné rozměry jako nákladní kontejnery. Buňky se pak v podpalubí propojí. Tím se ušetří na nákladnou přestavbu interiéru a když bude mít dopravce lepší nabídku na přepravu nákladu, tak spací kontejnery snadno z letadla vysune.
Výraz podpalubí je v tomto směru dostupný, nejsou tam okna, stejně jako na lodi v nejlevnějších kajutách pod čárou ponoru. Jedna buňka pojme šest postelí a Airbus jako první instalaci uvádí model A330, kam by se mohly vejít čtyři buňky. Snadnými počty dojdeme k číslu, které není pro celkovou kapacitu letadla podstatné. Takže je otázkou, zda by postel byla doplňkem pro některé lepší tarify ekonomické třídy, nebo by se místo v posteli prodávalo samostatně.
To ukáže čas, první reálná instalace by se mohla objevit do dvou let. Mohl by to být Qantas, který by nějaký typ lehátek či postelí ocenil pro cestující na jeho extrémně dlouhé lince z Perthu do Londýna, která lítá bez mezipřistání od letošního března.
