To je tak. Evropská komise něco navrhne a Česká asociace pojišťoven k tomu vydá tiskovou zprávu. V té si pak domyslí nějaký vlastní konstrukt a média to odpapouškují, jako by to vyřkla Evropská komise.
Evropská komise konstrukt České asociace pojišťoven odmítla s tím, že nic takového navrženého není. Dokonce to označila za hoax. Jenže to už bylo pozdě, většina médií měla na titulní stránce dětské elektroautíčko s dovětkem, že se za něj bude platit povinné ručení. S opravou se mnozí nenamáhali.
Z toho plyne jediné, tiskové zprávy různých spolků jsou tak často plné nepřesností, polopravd a účelových vyjádření, že každý soudný novinář by je měl brát s rezervou a ověřit si fakta. Ale jak je patrné, tak většina novinářů asi není soudných.
A jak je to tedy doopravdy? Uvedený dokument vydala Evropská komise jako návrh. Tím se teprve budou zabývat Evropský parlament a Rada EU. Tudíž zatím nic neplatí a není ani jasné, v jaké podobě by mohlo nové nařízení platit.
Evropská komise navrhla, aby pojištění odpovědnosti musely mít i segwaye nebo elektrokola. Tedy primárně dopravní motorizované prostředky a nikoliv hračky, kterými jsou elektroautíčka. Navíc má být návrh směrnicí, takže lokálně si ji každá země může upravit, jak bude potřebovat. Takže nemusí platit ani povinné ručení na segwaye nebo elektrokola.
Kauza elektroautíčka navíc zastínila dvě další věci, které návrh směrnice řeší. Prvním je sjednocené potvrzení o bezškodním průběhu pojištění. To znamená, že pokud se budete stěhovat do jiné země v rámci EU, tak vám vaše pojišťovna vydá potvrzení, že jste dobrý řidič s takovou nebo takovou délkou pojištění a neboural jste.
Sice to může vypadat marginálně, ale je to velmi důležité. Zná to hodně lidí třeba ve Velké Británii, kteří se tam přestěhovali za prací. V Česku měli třeba desetiletou pojistku bez škody, v Británii ale pro pojišťovny byli nováčci na úrovni čerstvých řidičů a pojistka je stála obrovské částky.
Tady je třeba upozornit, že v Česku je povinné ručení poměrně levné, jinde mohu být ceny klidně desetkrát vyšší. Třeba v Británii může stát měsíční (!) pojistka na malé auto nového řidiče klidně 150 liber. To je ročně klidně 50 000 korun, přitom v Česku by taková pojistka stála stěží desetinu.
Posledním důležitým bodem je garanční fond. Ten v Česku funguje od roku 2000 a znamená to, že když vás nabourá nepojištěné auto, zaplatí škodu garanční fond a ten pak škodu vymáhá po majiteli nepojištěného auta. Ovšem v některých zemích EU nic takového nemají a tak když vás tam (nebo i v Česku) nabourá nepojištěné auto, tak můžete mít smůlu.
S novou směrnicí by to mělo byt vyřešeno tak, že garanční fond bude v každé zemi. Vám ji nahradí český fond a tomu škodu uhradí fond ze země, kde je auto viníka registrováno.
