Internet věcí (IoT) je další fenomén, který v současnosti nabírá na obrátkách. Pro uživatele především rozšiřuje možnosti na poli chytré domácnosti, různé senzory, čidla, a všemožná zařízení ale fungujjí ve firmách i všude možně ve městech. K tomu, aby vše šlapalo, využívají se pro IoT různé technologie.
Internet věcí je vlastně sestava tisíců různých zařízení, která si spolu vyměňují různá data a na jejich základě mohou tato zařízení i nějakým způsobem reagovat. Aby to fungovalo, je potřeba zajistit právě to, aby spolu mohla jednotlivá zařízení komunikovat. Cest k tomu, jak tuto komunikaci zařídit, je celá řada a dohromady tvoří jeden komplexní celek Internetu věcí.
Internet věcí – Wikipedie
Internet věcí ( anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data.
Zařízení v Internetu věcí spolu mohou samozřejmě komunikovat dosavadními běžnými způsoby: tedy třeba přes wi-fi, pevný internet nebo mobilní sítě. V nich se dodnes při ovládání některých funkcí na dálku mohou používat třeba i SMS zprávy. Využití těchto způsobů propojení ale vyžaduje, aby zařízení, která jsou takto spojena, měla dostatečný přísun energie. Velká baterie přitom stačit nemusí, takže je vhodné připojení k napájení. To je klidně možné u řady senzorů a zařízení doma, váš smartphone coby centrum chytré domácnosti se pak stejně každý den podívá k nabíječce, takže ovládání chytré domácnosti přes wi-fi je ideální volba.
Ale ve světě „tam venku“ není vždy možné všechna zařízení a senzory připojit k napájení a často ano takové přístroje nemohou mít moc velkou baterii. Vždyť k čemu by byl senzor na sledování balíčku, kdyby vážil víc, než obsah zásilky, že? Proto vznikla celá řada různých technologií, které umožní zařízením komunikovat s minimální spotřebou.
Na krátkou vzdálenost tak třeba funguje nejnovější evoluce oblíbeného Bluetooth s přídomkem Low Energy. To je ale opět záležitost vhodná třeba pro fitness náramky, které tak jednou za čas s minimální spotřebou nahrají nasbíraná data do smartphonu.
Ve světě přenosu malých dat na velké vzdálenosti fungují jiné alternativy. Jsou v podstatě tři a jde svým způsobem o specifické mobilní sítě. Standardem, který se dnes prosazuje asi nejšířeji, ne takzvané NB-IoT, tedy NarrowBand IoT, která je založena na stávajících LTE sítích. Po technické stránce využívá tato síť jen úzký 200kHz kanál, což znamená vcelku malé přenosové rychlosti (do 250 kbit/s). Výhodou je ale nízká spotřeba a důraz na dobré pokrytí i uvnitř budov. Tuto technologii mohou snadno zavést mobilní operátoři, kteří už mají postavené LTE sítě.
Narrowband IoT – Wikipedia
Narrowband IoT ( NB-IoT) is a Low Power Wide Area Network ( LPWAN) radio technology standard developed by 3GPP to enable a wide range of cellular devices and services. The specification was frozen in 3GPP Release 13 ( LTE Advanced Pro), in June 2016. Other 3GPP IoT technologies include eMTC (enhanced Machine-Type Communication) and EC-GSM-IoT.
Ti čeští se do NB-IoT s chutí pustili bez výjimky a nabízí na nich celou řadu služeb. Výhodou NB-IoT je to, že díky tomu, že jde o standard ogranizace 3GPP, která se stará o standardizaci mobilních technologií, je pro ni dostupná široká škála vcelku levných zařízení.
NB-IoT ale není jedné řešení. Třeba operátor O2 se na svém webu k IoT chlubí, že využívá i další technologie, kterými jsou sítě LoRa a Sigfox. S druhou jmenovanou spolupracuje i T-Mobile, zatímco Vodafone se podle všeho rozhodl vsadit vše na jednu kartu.
Sigfox – Wikipedie
Sigfox je francouzská společnost založená v roce 2009, která staví bezdrátové sítě pro připojení nízkoenergetických zařízení, jako jsou elektroměry, chytré hodinky a pračky, jež musí být neustále zapnuta a která vyzařují malé množství dat.
I LoRa a Sigfox jsou svým způsobem mobilní sítě a i tyto mají v Česku široké pokrytí. Síť Sigfox provozuje v Česku operátor SimpleCell, který se chlubí pokrytím 92 % území Česka. LoRa je síť postavená na podobném principu a v Evropě používá většinou i stejné pásmo 868 MHz, jako Sigfox, ale fungovat může i v nižších pásmech.
LoRa – Wikipedie
Vzhledem k výkonu řádu jednotek až desítek miliwattů a občasnému vysílání třeba jen několikrát denně může být životnost baterií mnoho let. Díky využití tzv. bezlicenčních pásem v rozsahu metrových vln může být v příznivém terénu dosah přes 10km, přičemž průchodnost signálu do staveb je relativně příznivá.
V Česku ji provozují České radiokomunikace. Obě sítě kladou důraz na co nejmenší spotřebu energie při přenosu dat a tak tu nejsou přenosové rychlosti vůbec důležité. Zatímco u NB-IoT se dá předpokládat intenzivnější a oboustranná komunikace, u sítí Sigfox a LoRA slouží v případě opravdu občasných jednorázových přenosů dat. Slibují tak výdrž zařízení v řádu let a to i s velmi malými bateriemi.
