Fenomén Internet věcí není jen záležitostí domácností. Ba naopak, už dříve odstartoval ve firemní sféře a hodně významnou roli bude hrát v průmyslu. Ale vhod přijde i v malých a středních podnicích všeho druhu.
Výhodou Internetu věcí je že dovede obsáhnout široké množství disciplín. A tak například můžete doma ovládat svá světla skrze smartphone, a domov vám ohlídá chytrý alarm, ve firmách však může být využití IoT mnohem širší. A nejde jen o chytré docházkové systémy, které dovedou vyhodnocovat, jak zaměstnanci fungují v pracovní době v kancelářích.
Internet věcí – Wikipedie
Internet věcí ( anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data.
Jsou firmy, které například za pomoci senzorů sledují obsazenost jednotlivých pracovních míst a zefektivňují tak provoz kanceláře. Správci takových budov dnes mají k dispozici například čím dál chytřejší řízení vzduchotechniky, i když tady jsou v praxi zatím z hlediska ideálního fungování asi trochu mezery.
Chytré technologie ale najdou mnohem větší uplatnění v terénu. Všelijaká čidla, senzory a měřidla teď mohou být vlastně neustále připojena do internetu a odesílat získaná data, aniž by se k nim musel kdokoli vydávat. Dnes je například velmi populární dálkový odečet spotřeby vody, elektřiny nebo tepla, ale monitorovat lze senzory téměř cokoli. To usnadní firmám život: nepotřebují tolik zaměstnanců na odečty takových měřidel a navíc se snižuje pravděpodobnost nějaké chyby.
V průmyslu se dnes různé chytré senzory používají k tomu, aby například s předstihem odhalily hrozící poruchu nějakého stroje: senzory snímají zvuk nebo třeba vibrace, které dané zařízení vydává a pokud se nějakým způsobem odchýlí od normálu, senzor to nahlásí a vyžádá si údržbu daného stroje. Tím lze předejít zbytečným poruchám, které by mohly způsobit delší odstávku takového stroje.
Na podobném principu jsou založeny senzory, které takto mohou odhalit přicházející potíže v motoru vašeho auta. I takové řešení může usnadnit život firmám a to především těm s rozsáhlým a hodně vytíženým vozovým parkem.
Pro všechna taková zařízení je potřeba ale zřídit potřebnou službu s datovým připojením daných senzorů. V rámci továrny či kanceláří to ještě jde vyřešit vnitřní podnikovou sítí, ale senzory v terénu je potřeba připojit mobilně. V Česku je na tomto poli naštěstí nabídka poměrně bohatá, krom tradičních operátorů jako jsou O2, T-Mobile a Vodafone se tu do boje o zákazníky zapojily i další firmy, především operátor SimpleCell a také České Radiokomunikace.
Velcí operátoři mají na svém webu představení těchto služeb pro firmy. O2 se například chlubí monitoringem procesů a zařízení, zmíněnými odečty na dálku, nebo třeba řešeními pro usnadnění parkování nebo měření hluku a emisí ve městech, či měření dat pro lékařské účely či zjištění kvality ovzduší v interéru. T-Mobile zase zdůrazňuje svou nabídku Chytré Auto nebo docházkový systém, nabízí i „krizové hlásiče“, což je kategorie do které spadají kouřové senzory, senzory záplavové, či CO2 senzor. Vodafone pak láká třeba na řešení pro chytrý svoz odpadu, inteligentní parkování nebo chytré kanceláře.
České Radiokomunikace ve svých materiálech připomínají využití IoT v průmyslu a především v logistice, ale také třeba v zemědělství. Nejmenší operátor SimpleCell pak konkrétními příklady šetří, ale láká na to, že má v Česku již přes 100 pilotních projektů a hardware, který je přes jeho síť schopen komunikovat, vyvíjí jen v Česku přes 80 firem.
Jistotou je, že na poli IoT jsou schopni čeští mobilní operátoři poskytnout v podstatě cokoli, záleží jen na vašich potřebách a finančních možnostech. Právě cena může být někdy trochu odrazující, některé položky v cenících operátorů nemusí vypadat příliš lákavě. Na druhou stranu první částky v cenících nemusí být vypovídající: hodně záleží na množství zařízení, která chce firma provozovat. A navíc částka měsíčního paušálu často obsahuje nejen platbu za samotnou službu pro připojení čidla, ale i splátku čidla samotného: firmy si je totiž mohou pronajímat a nemusí kupovat, což je v mnohém také výhodné.