Nejnovějším virálním šílenstvím, které zaplavilo internet, je aplikace FaceApp. Ta umožňuje nejrůznější úpravy fotografií, včetně postaršení nebo naopak omlazení obličeje. Data ovšem odesílá do Ruska.
Další měsíc, další internetový trend, ze kterého se může internet pomást. Tentokrát lidé naskočili na vlnu trendy aplikace FaceApp, která umí s pomocí chytrých algoritmů přidat vašemu obličeji roky navíc, abyste se mohli podívat, jak budete vypadat jako senioři. S výsledky se pak lidé chlubí na internetu s hashtagem #faceappchallenge. Trendu neunikly ani fotografie celebrit.
Právě tváře známých lidí s dopočítanými roky navíc jsou to, co vlnu popularity FaceAppu nese, samotná aplikace je už totiž dostupná od roku 2017. Jakmile však někoho napadlo prohnat algoritmem snímky celebrit, byl fenomén na světě. FaceApp jinak ale umí i další kousky, stejně tak vás umí třeba i omladit, změnit pohlaví nebo váš účes.
Zatímco se internet baví, bezpečnostním expertům ale FaceApp přidělává vrásky. Jde totiž o ruský startup a aplikace samotná vaše fotografie před tím, než na ně aplikuje patřičný filtr, odešle na soukromé servery v Rusku. To by nebylo nic tak hrozivého, kdyby zde ovšem neplatil zákon, podle kterého musí každá internetová služba ukládat osobní data a na vyžádání je pak zpřístupnit ruské tajné službě.
Autoři aplikace se v reakci na tyto obavy brání, že se nic takového neděje a vaše fotografie se na jejich serverech uloží maximálně po dobu 48 hodin. S nikým dalším prý vaše data nesdílí a navíc si můžete přímo v rozhraní FaceAppu vyžádat o smazání osobních dat. Stejně tak je možné používat FaceApp bez přihlášení, takže o vás aplikace nemá vyjma fotek co jiného sbírat. Potenciální hrozba tak spíše platí v případě, že se přihlašujete pomocí sociální sítě Facebook.
Ovšem ruku na srdce, obavy z toho, že by Rusko shromažďovalo pomocí této zábavné aplikace data, jsou přinejmenším naddimenzované. O většině z nás toho stejně daleko víc vědí služby jako Google či Facebook, a to nikomu příliš žíly netrhá. Občas se objeví sice nějaké znepokojení, jako když například Facebook předával osobní data analytickým firmám, ovšem vše je brzy zapomenuto a jede se dál.
Reálně bychom se měli spíše obávat jiného úhlu pohledu: naše data jako taková podobná služba pouze využije k tomu, aby se o něco zlepšily rozpoznávací procesy: viz například jiná virální výzva v podobě „10 year challenge“ na Facebooku, kd se zase uživatelé bavili tím, že nahrávali svoje fotografie se svou podobou před deseti lety a nyní. Co možná každému nedošlo je fakt, že Facebook tyto data mohl využít k tomu, aby naučil umělou inteligenci rozpoznávat stárnutí. Takový systém se pak může hodit nejenom autorům sociálních sítí, ale i v mnoha jiných odvětvích, a ne vždy to musí být k našemu prospěchu.
